Morava a moravská nej...

Morava

Poznámka: Údaje se vztahují na území samosprávné země Moravskoslezské, která byla zrušena roku 1948.

  • Rozloha: 26 801 km2 (pravděpodobně)
  • Počet obyvatel: 3 920 716 - 4 021 012 (Dolní mez zahrnuje pouze obce ležící na Moravě, horní navíc všechny, které leží po obou stranách česko-moravské hranice, tedy i Jihlavu a Žďár nad Sázavou. Vzhledem k tomu, že tyto obce leží převážně na Moravě (Žďár přibližně z 99 %), lze říct, že skutečný počet obyvatel je blíž horní hranici, tedy asi kolem čtyř miliónů.)
  • Nejvyšší hora: Praděd - 1492 m, horní část vysílače 1654 m
  • Nejnižší místo: soutok Moravy a Dyje - 148 m
  • Nejzápadnější místo: 49°11'47" s. š., 15°7'00" v. d. - soutok zdrojnic Buchtova rybníka západně od České Olešné - 543 m n. m.
  • Nejsevernější místo: 50°27'00" s. š., 16°54'29" v. d. - výběžek hranice u Bílé Vody - 330 m n. m.
  • Nejjižnější místo: 48°37'1" s. š., 16°56'26" v. d. - soutok Moravy a Dyje - 148 m n. m.
  • Nejvýchodnější místo: 49°33'3" s. š., 18°51'33" v. d. - výběžek východně od Bukovce - 498 m n. m.
  • spojnice nejsevernějšího a nejjižnějšího bodu: 201 km
  • spojnice nejzápadnějšího a nejvýchodnějšího bodu: 262 km
  • Geografický střed Moravy (bez Slezska) - vrch Předlina (313 m) mezi Vyškovem a Prostějovem
  • Největší přehradní nádrž: Nové Mlýny III (1668 ha) na Dyji
  • Největší rybník: Nesyt (296 ha) nedaleko Valtic
  • Nejdelší železniční tunel: Krasíkovský I - 1098 m (2004)
  • Nejvýše položená železniční zastávka - Ramzová (760 m)
  • Nejvyšší stavba: Vysílač Kojál (340 m) - u obcí Lipovec a Krásensko
  • Nejvyšší budova: Katedrála svatého Václava v Olomouci (100,65 m)
  • Nejhlubší propast: Hranická propast (- 244 m)
  • Nejdelší jeskyně: Systém Amaterské jeskyně a přilehlých jeskynní (cca 35 km)

Hranice země Moravskoslezské z roku 1948:


Moravské symboly:

Vlajka - V minulosti se objevila řada vlajek, zdaleka nejvyužívanější a poslední schválená je vlajka s podélným žlutým a červeným pruhem. V roce 1848 se utvořil nový zemský sněm Moravského markrabstvní, který naprostou většinu volených poslanců z venkova, bývá označován jako selský. Poslanci tohoto moravského zemského sněmu (parlamentu) schválili i článek 5. nové zemské ústavy, ve kterém se přesně definuje zemský erb (znak) a zemské barvy (vlajka): "Země moravská podrží dosavadní svůj erb zemský, totiž orlici vpravo hledící, v poli modrém a červenozlatě kostkovanou. Zemské barvy jsou zlatá a červená."

Moravská zemská vlajka je tedy žluto-červená bikolóra. Horní pole je zlaté (žluté), spodní červené.

V současné době, tj. na počátku 21. století, začínají moravští vlastenci na moravskou zemskou vlajku z důvodu odlišení od jiných podobných vlajek přidávat i moravský zemský znak (zlatočerveně kostkovanou orlici). Roku 2010 se na výzvu Moravské národní obce a města Břeclav se některé obce začaly opět přiklánět k veřejnému vyvěšování moravské vlajky na Den svatého Cyrila a Metoděje 5.7. 
Znak - orlice na modrém poli má dvě verze, které jsou výsledkem historického vývoje - s orlicí stříbrnočerveně a zlatočerveně šachovanou. Otázka, která z nich je v současnosti symbolem Moravy, je často předmětem sporů.

 

 
Orlice se stříbrnočerveným šachováním   Orlice se zlatočerveným šachováním

Historie moravského praporu

Původním znakem markrabství moravského byla orlice stříbrnočervená. Roku 1462 byl znak na žádost zemského hejtmana povýšen a na základě privilegia císaře Fridricha III. povýšen na orlici se zlatočerveným šachováním. Nebyl však schválen zemským sněmem. Privilegium bylo formálně přijato roku 1628, jednání o změně však začala až roku 1807, roku 1848 bylo vydáno výše uvedené usnesení o zemských barvách. V průběhu 19. století se používaly při různých příležitostech oba znaky, důležité bylo přijetí zlatočervené orlice do velkého znaku rakouské monarchie roku 1915. Po vzniku Československa zastoupila Moravu v souvislosti se snahou o používání slovanských barev orlice stříbrnočervená, která byla později použita do velkého znaku ČR. Pro používání zlatočerveného znaku hovoří tyto důvody - je z heraldického hlediska cennější (polepšení), je barevně "kompatibilní" s vlajkou a jeho používání bylo schváleno oficiálním moravským orgánem (zemským sněmem). Bíločervená orlice je však také významná - je to historický znak a v minulosti byl celkově více využíván.

Hymna - Za neoficiální (kdo by ji taky mohl v současnosti zoficiálnit?) moravskou hymnu bývá považována píseň Jsem Moravan, kterou napsal v 19. století Václav Novotný. Zde je její text a noty :

1. Jsem Moravan — toť chlouba má,
kdo, rcete, otčinu mou zná?
Kdo zná ten požehnaný kraj,
ten utěšený zemský ráj?
Ó Moravo — ty vlasti má,
tys země moje přemilá!
 
3. Zde Olomúc, kde Jaroslav
byl potřel Tatar vrahóv dav;
zde Moravan vždy k boji stál,
když ve zbraň volal jeho král!
Ó Moravo, ó vlasti má,
tys krví otců svěcená!
2. Zde Rostislav, zde Svatopluk
mé drahé mluvy střehli zvuk.
Zde posvátný konával děj
na Velehradě Metoděj.
Ó Moravo, ó vlasti má,
tys dávnou slávou věnčená!
 
4. Zde každý kraj má nový div —
zde dobrodušný lid je živ.
Ten miluje svou Moravu
a dbá o její oslavu.
Jsem Moravan, k tomu se znám
a za vlast statek, život dám!
 

 

Čtyřčtvrťová verze

Tato píseň má také verzi ve čtvrtečním taktu, autorem hudby je Kašpar Pivoda. Pro pořádek je třeba uvést že někteří jednotlivci ale za hymny považují písně Bože cos ráčil a Moravo, Moravo.

Moravanství v 90. letech - Moravanství na počátku 90. let a chuť Moravanů po získání svých dávných práv a rovnoprávnosti se naplno projevilo ihned po sametové revoluci. V roce 1990 se na Moravě a ve Slezsku při průzkumu vedeném etnografickým ústavem Masarykovy univerzity deklarovalo 88,3% lidí Moravskou národnost. A ve sčítání lidu roku 1991 se přihlásilo k Moravské národnosti téměř 1400000 obyvatel České republiky. Ve volbách 1990 zaznamenala strany Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko (HZSD – SMS) výrazný úspěch když získala 22 mandátú v České národní radě, 7 v Sněmovně národů a 9 ve Sněmovně lidu federálního schromáždění ČSFR. V roce 1992 se ale už HZSD – SMS sotva podařilo vstoupit do České národní rady. Na sestup z pozic mělo vliv mnoho faktorů, smrt charizmatického Boleslava Bárty, vůdce HZSD – SMS, vyprchání porevolučního nadšení v občanskou politiku, sestup nacionalistických nálad vyburcovaných po pádu komunismu v celé východní Evropě a také nejednotnost hnutí a osobní averze členů dalších moravských politických stran, tak podobná příběhu o Svatoplukových prutech. V roce 1996 moravské strany v parlamentu již zcela ztratily své zastoupení a ve sčítání lidu roku 2001 se k moravské národnosti přihlásilo o milion lidí méně. A na časy kdy bylo náměstí Svobody v Brně plné příznivců Moravy pamatovaly již jen zašlé fotografie...

Zajímavé odkazy a informace :

vše o Moravě: http://www.nasamorava.eu/fakta-o-morave.html 
Morava ve Wikipedii  http://cs.wikipedia.org/wiki/Morava
Moravané ve Wikipedii  http://cs.wikipedia.org/wiki/Moravan%C3%A9
portál jižní Moravy: http://www.jizni-morava.cz/

moravská hymna: http://www.videomix.cz/video/-rshBc61hL8/
                               http://www.nme.com/video/id/_H9IiDhoE0c/search/moravska/offset/20
                              
 http://www.truveo.com/Moravsk%C3%A1-hymna-II/id/2197734389
píseň "Bože, cos ráčil": http://www.youtube.com/watch?v=hhP-JbF3yP0
píseň "Moravo, Moravo": http://www.youtube.com/watch?v=qcwFp7SvQ8s

historie Moravy: Dějiny Moravy ; Dějiny slovanské Moravy ; Morava 1968-2007

písnička v hantecu: https://www.youtube.com/embed/L-HsoROBvWc


Kontakt

Jan Havelka

http://www.jan-havelka.eu

608220638


 

Sestavuji aktuální kalendář ...

Novinky a komentáře

Vánoce

10.12.2017 19:39
Hurá, Vánoce jsou už za dva týdny :-)

—————

Vánoce se blíží

18.11.2017 19:25
Tak ten rok zase utekl jako voda a za 5 týdnů jsou tu Vánoce. Krásný adventní čas všem...

—————

Všechny články

—————